Jdi na obsah Jdi na menu
 


___________________________________________________________________


Následující řádky jsou věnovány těm, jenž dělají vše proto, aby tato povídka zůstala jednou pro vždy pouze sci-fi a nestala se skutečností...
Napsal William Stewart,inspirováno příběhem T.M.Riedle.

Pozn. Američtí chovatelé, nepoužívají pro své psy výraz  pitbull, ale vždy hovoří o buldocích, toto pojmenování bylo zachováno i v překladu.


Řekli mi, že jsme poslední svého druhu - AMERICKÝ PITBULL TERRIÉR a já připustil, že jsem to jméno nosil s hrdostí, ale nikdy ne s arogancí !!!
Ach, mohl jsem bojovat a bojoval dobře, jestliže to situace vyžadovala,ale ne nesmyslně s ostatními zvířaty, pokud mě ovšem nevyzývali nebo se nechovali jako blázni, když zkoušeli mou odvahu. Tolik jsem miloval všechny lidi, ledažeby ohrožovali moji rodinu nebo její majetek. To bych bojoval i na smrt, pro moji rodinu ! Můj Pán mě trénoval od štěněte, abych ho respektoval, ale já to všechno instinktivně věděl. Věci, které mi říkal, jsem měl vrozené po stovky generací dobrých psů, něco z arény, něco z lovů a něco prostě jen ze společnosti našich pánů, vrozené po dobrých a statečných buldocích jednou pro vždy. Teď, když jsem zahnán a čekám tady na odpuštění od Stvořitele, pokouším se přijít na to, kde jsme udělali chybu. Nebyly jsme snad my buldoci dost těžce zkoušeni ? Nebyli jsme snad dostatečně stateční a loajální ? Nechránili jsme naše domovy, naše pány a jejich rodiny a majetek našimi životy ? Nemilovali jsme snad naše lidské pány celou svou bytostí ? Snad jsme nedokázali dávat naši lásku a oddanost dost silně najevo, nebylo to natolik přesvědčivé, abyste nám dovolili existovat ? Nějaké chyby se staly, to je pravda. Někteří mého plemene ublížili lidem, ale jen proto, že k tomu byli vedeni svými hloupými a nadutými pány. Některým z nás bylo dovoleno pohybovat se volně, kdy jsme se mohly dotat do problémů, když nás nějaký pes provokoval. Ale byli jsme tím vini ??? Zasloužily jsme si vyhubení ? No a pak tu byly zprávy a reportáže. Tak dlouhou dobu to vypadalo, že jsme my, buldoci, jedinými psy, kteří kdy někoho pokousali. Přestala snad náhle ostatní plemena kousat z toho důvodu, abychom mi buldoci vypadali nebezpečně ? Jestliže ne, proč potom byly zlé zprávy o jen nás ? Pro jsme byli většinou neprávem obviňováni, proč skutečí viníci nebyli zveřejňováni ? Ostatně nemají psi vždy dobrý důvod, než pokoušou člověka ? Proč ale vybrali zrovna nás ? Bylo to proto, že jsme byly odvážní bojovníci, nejlepší, jaké kdy svět mohl v boji vidět ???
Mysleli jsme, že odvahu, houževnatost a statečnost lidé obdivují. Cožpak právě pro tyto vlastnosti neuctívají své sportovní a válečné hrdiny ? Tak kde jsme udělali chybu ? Mohli jsme něco změnit, aby za nás naši majitelé více bojovali, než nás lidé začali pronásledovat ? Mám tolik otázek !!!
Někdo mluvil o právech zvířat. Chtěl, aby měla všechna zvířata pohodlný a štastný život. To může být fajn pro jejich pudly a pekinéze. Ale my buldoci nestojíme o to zestárnout, tloustnout a zemřít v měkkoučkých postýlkách. My potřebujeme víc ! Snesly bychom cokoliv, jen kdybychom jsme mohly dělat to co jsme milovali. Ať už to byl lov , boj, ochrana našich pánů, sportování a hry. Jestliže se lidé opravdu tak zajímali o práva zvířat, neměli jsme tedy právo na to, jak chceme žít a zemřít ? Tolik jsme milovali to co jsme dělali ! Nepohodlí, bolest, utrpen
í - to pro nás nic neznamenalo - copak to nemůžete pochopit ? Nemůžete pochopit naši potřebu soutěžit ? V čem spočívá ta krutost, jestliže jsme to milovali ? Nemůžete pochopit, že my v životě potřebujeme výzvu, abychom byly šťastni ? A může se pravý buldok cítit šťastnjší než když může soupeřit s rovnocenným soupeřem ? Snad si mysleli, že se nebojíme ničeho, můžeme napadnout je nebo jejich děti. Ale to by se nikdy nestalo, kdybychom k tomu neměli žádný důvod. Možná také kdyby nás ktomu nenutili někteří naši páni, kteří absolutně nepochopili naši podstatu a vytloukly z nás lásku k lidem. Někteří byli opravdu šílení, když si mysleli, že budeme lepší bojovníci, když budeme bití, týraní a vyhladovělí ! A když nás krmili střelným prachem, aby nám hnil žaludek, abychom snad byli vznětlivější ! Jak mohou být někteří lidí tak hloupí ? Někteří mí předci byli zápasníci světové třídy. Kdo mohl být tak hloupý a myslel si, že když nás bude bít a ládovat chemikáliemi budeme lepšími bojovníky ? ! Cožpak si neuvědomovali, že každý úkol splníme jen pro lásku k našim pánům a pro své vlastní potěšení ? ! Ti, co pochopili věděli, proč jsme v boji tak dobří. Protože jsme se narodili jako praví buldoci, kteří byli chováni po stovky let, aby bojovali.
Uvažuji na tím vším a stále nemohu pochopit, proč chtějí naši smrt ? Snad nás lidé polidšťují a myslí si, že sami by nesnesli to samé co my. Jak to ale mohli srovnávat, vždyť my jsme stvořeni, abychom snášely tvrdé podmínky a nacházíme v tom potěšení. Jsme pyšní na to jací jsme. Lidé musí být slabí na duchu, jestliže srovnává naše pocit s jejich a jestliže to je důvod, proč pro ně bude lepší, když nás utratí ! Jaké nedorozumění ! Někdy jsem je dokonce podezíral, že nás prostě nenávidí zato, jací jsme, protože jsme pravě takový, jakými by oni chtěli být. Zbabělci přece vždy závidí statečným a slabí silným, možná to je jen důvod, proč nás chtějí vyhladit po tisících. Ale jak mohou být lidé tak záviství a hloupí, že nedokáží ocenit naši odvahu, loajalitu a něžné city, které chováme ke svým pánům a jejich rodinám ? Mám tolik otázek !
Teď tu čekám - poslední žijící buldok. Můj Pán mě ukrýval celý rok ve stodole a ve sklepě, chodili jsme ven jen za tmy. A pak jsme byly prozrazeni někým, koho jsme považovali za přítele. Tentýž den pro mě přijeli, aby mě odvezli pyč. Odvezli mě na místo, kde byli stovky zuřivě štěkajících psů, zoufale volajících své pány. Vyndali mě z náklaďáku a hodili mě do nějaké velké cisterny spolu s několika ostatními "zakázanými" psy. Byli tam rotvajleři, dobrmani a jeden můj příbuzný - velký bílý americký buldok. Někdo zabouchl těžké dveře, neprodyšně je utěsnil a pak jsme uslyšel jak někdo spustil kompresor.
Chvilku jsme si mysleli, že to bude nějaký vtip. Zatímco se ostatní psi krčili vrohu, já a americký buldok se jako nevlastní bratři rozhodli jít si ostatní prohlédnut zblízka. Mysleli jsme, že s nimi bude ještě zábava, ale v tom se nám začalo špatně dýchat a můj jazyk mi otekl a moje oči a ušní bubínky bolely, jako by měly každou chvíli vybuchnout...
A v tom jsem se ocitl tady. Někdo přichází ! Vypadá to, že se bude účtovat. Snad se teď konečně dovím, zda jsem byl dobrým psem, nebo kde jsem udělal chybu. Vždycky jsem se této chvíle obával, protože kdybychom přece byli dobrými psy, jistě by nás nezabíjeli. Já jen doufám, že tam, kam jdu, budou i ostatní buldoci. A co když se psi a jejich páni dostanou po smrti na stejné místo ! Možná se tam znovu setkám se svým Pánem ! Obávám se, že by tu mohl být. Když mne od něho chtěli odvést ti v blýskavé uniformě, vystřelili na něho. Myslím,že ho zastřelili, přestože jsem nikdy neviděl člověka střílet na jiného člověka ! Můj Pán mě učil, že lidé respektují životy druhých, tak jak se to mohlo stát ? Pokoušel jsem se ho chránit, ale ten uniformovaný očividně nestál o férový souboj. Když jsem na něho zaútočil, jeden znich mi stříkl něco do obličeje, co mě tak pálilo v očích, že jsem vůbec neviděl. Zatímco další z nich do mě střelil uspávací střelu, po které jsem se cítil trochu slabý a zmatený. Ovšem oni zapoměli kdo jsem ! Nepočítali stím, že i přes slepotu a drogy budu znovu útočit ! Jako pravý buldok jsem se vrátil do boje, chytil jsem za nohu toho nejbližšího a zaryl jsem své tesáky hluboko do masa. Cloumal jsem jím silně, přestože mi bylo zle, donutil jsem ho řvát bolestí. Ale ten další mě chytil za zadní nohy,zatímco dva jiní mi utáhli ocelovou smyčku kolem krku a škrtili mě, dokud jsem neztratil vědomí. Když byl můj boj u konce, slyšel jsem svého Pána. Plakal a volal mé jméno. Křičel na ně: "Nechte mého psa ! Pusťte ho ! Nechte ho jít !" Zápasil s nimi, ale bylo jich tolika on sám proti nim bojoval za mě ! Když jsem pak procitl v kleci v náklaďáku, slyšel jsem zase střelbu a viděl jsem, že můj Pán má velké problémy. Slyšel jsem ho mnohokrát říkat, že mě odvezou jen přes jeho mrtvolu, ale nikdy jsem nechápal co to znamená. Proč by mě někdo chtěl odvést pryč od Pána, které ho mám tak rád ? A jak by mohl být můj Pán mrtev ? Viděl jsem co se dělo u nás na dvoře. Můj Pán utíkal do auta, kde měl schovanou pistoli a začal po nich střílet. Byl zuřivý, nelítostný a bojoval jako pravý buldok ! Ale pak jsem viděl, jak jeho tělo s sebou škublo pokaždé, kdy byl zasažen. Padl na kolena, krev mu vytékala z mnoha ran. By jsem šílený, když jsem to viděl a nemohl jsem se dostat ven, abych mu v nerovném boji pomohl. Cloumal jsem mřížemi tak zběsile, až jsem si vylámal zuby a moje dásně byli rozedrané a palčivé, ale nedostal jsem se ven ! Nemohl jsem uvěřit, bojoval s těmi lidmi kvůli mě ! Myslel jsem, že já jsem jen starý buldok, ale on byl člověk a jaký člověk ! Byl můj Pán, můj učitel, můj Bůh ! Jak se to mohlo stát ? Když mě pak narychlo odváželi, střelba ustala. Poslední, co jsem zahlédl bylo to, jak uniformovaní obezřetně přibližovali k tělu mého Pána. Jeden znich do něj kopnul, ale myslím, že jeho zoufalý boj skončil.
Prosím řekněte, že jsem svého Pána nezklamal. Tolik doufám, že ne ! A jestli jsem zklamal, potrestejte mě a pošlete mě na to nejhorší místo jaké existuje ! Kde nebudou žádní buldoci, žádné hry, ani žádný Pán, kterého bych mohl milovat ! Přesto já stále doufám, že se rozhodnete jinak. Snad nakonec uznáte, že jsem byl dobrým psem, že jsem proto udělal absolutně všechno a že mě dovedete na druhé místo. Možná tam na mě můj Pán už čeká ! Až se konečně shledáme, budeme si zase hrát, budeme utíkat a pak si lehneme do trávy, šťastni, že jsme zase znovu spolu. Já mu budu olizovat obličej a on se bude chechtat a na oko mě napomínat, tak jako to vždy dělal. Lehneme si do té měkké trávy a budeme pozorovat zapadající slunce, tak jako před mnoha lety za horých letních večerů. On mě poplácá po hlavě, pohladí po zádech a řekne jaký jsem dobrý pes. Budu se ho ptát proč jsem dobrý pes a můj laskavý Pán mi o tom bude povídat. Můj Pán je moudrý, on bude znát odpovědi na mé otázky...

 

 

 

 

logobullshelp.jpg